Krome toho, ze jsem si byl vyzvednout listek na pokladne, bylo toto predstaveni vyjimecne take tim, ze jsem tam byl sam. Myslim jako ze se mnou nebyl nikdo z nasi divadelni skupinky. Mohl jsem se tam šourat po koberci a divat se nepokryte na mlade holky. Ale nic moc nakonec, musim rict.Co se tyka samotne hry, bylo to drama. Rev, ticho, dupani, ticho, rev, ticho. Dum Bernardy Alby. Nebo Jessicy? Libilo se mi to. Jednoducha scena, jednoduchy dej.
Z řachandy Dum pro svobodne pany, na ktere jsme tam byli minuly tyden, jsem chtel odejit, ale nebylo kam.