
Novy a stary znak tady tech drah jsem si vylepil pod okno zevnitr. Jezdim vlakem pravidelne. Kroutim hlavou pravidelne. Myslim si vzdycky: uf uf, uf uf. Kroutim hlavou. Pozval bych na veceri nejakeho sefa toho vseho. A spaleny bych mu vykladal historky, co rikali kamosi z vysky kamosum na baru v kolejni diskotece. A venoval bych mu propisku fakulty, kam semtam chodim posedet do zidle s operkama ruk. Pak si plivnu do dlani a vydam se na cestu do Otrok. A budu zivat. S mekkym.
A já si tě Romíku představil - jojo, musel jsem se usmívat.