Únor 2008

dnesek nebyl pro bundy

26. února 2008 v 22:07 | erje |  oblečky
Dneska jsem sel do skolky ve svetriku. Pripadal jsem si taaaak svobodny. Cepku jsem mel ale, bo jsem nechtel, aby mi nafoukalo do ucha. Jak jsem tam mel ten zanet, zejo. No a smele se vrhnu na sprejovani sablonky odtud nalevo na steny systemu. Seal o tom snad zpiva na svem nejnovejsim albu System. Jo, a videl jsem fotky od Majkloše z Libanonu. Teda z Lisabonu. Cha, to jsem vas napálil, ze? Je tam trava zelenejsi? Co byste rekli? A Raoul?
Jo, a mam cislo na tu holku s pokreslenou panvi z Vratných lahví. Je to 605 966 523.

tri ovladace

26. února 2008 v 18:40 | erje |  oblečky
Je to kompozice tri dalkovych ovladacu na ten prehravac, co hraje na Stefanikove. Mam to na triku. A nebojim se. Nikoho. Ale stejne je mi na bliti.


revo

26. února 2008 v 10:09 | erje
Jsem sam sobe nebezpecny. Po ranu se (jentak) prostrilim piskotama, ty se pak vali v zaludku v mleku. Je to peklo tady na te vychodni strane. Ne-řád na dennim pořádku. Vedouci smeny ve fast-foodu plk. Sanderse nosi slusive uniformy. Je to prace v teple. A pry muzou mit za pasem plastovy revolver. Neco pro me.

ceske drahy maji novy znak

26. února 2008 v 6:06 | erje
Novy a stary znak tady tech drah jsem si vylepil pod okno zevnitr. Jezdim vlakem pravidelne. Kroutim hlavou pravidelne. Myslim si vzdycky: uf uf, uf uf. Kroutim hlavou. Pozval bych na veceri nejakeho sefa toho vseho. A spaleny bych mu vykladal historky, co rikali kamosi z vysky kamosum na baru v kolejni diskotece. A venoval bych mu propisku fakulty, kam semtam chodim posedet do zidle s operkama ruk. Pak si plivnu do dlani a vydam se na cestu do Otrok. A budu zivat. S mekkym.

vse je, jak ma byt

26. února 2008 v 0:21 | erje
Chtel bych byt kudrnaty. A nebo ne. A rentiér. A bylo mi dvacetsedm. Boli me panev a pater - tancoval jsem na tetinych padesatinach. Opreny jsem si dnes kreslil toto. Jeho a moje sklenicka, popelnicek, ktery jsem koupil v Horsens a plastovy zapalovac fialovy. Ruce čí jsou? Moje ne. Nechal jsem je v kapsach. Jde na me povidkova nalada. Coz nic dobreho nevesti. Tzn. c c c, zase se toulas, kamo. Vse je, jak ma byt. Rozhodne to nekdo ridi. Az ho potkam, tak se zeptam: "Co to ma byt?"

dny

21. února 2008 v 19:06 | erje
Dny jsou prazdne jako lahve a jsou pryc jako prazdne lahve. Dny bez Jamese Bonda.

strih

21. února 2008 v 8:45 | erje
Tedka asi pred 3/4 hodinou jsem bezel do kadernictvi rychle se nachat ostrihat. Pani jeste nemela ani pláštík, jeste si nedala ani ranni kafe. Malokdo asi k ni chodi v 7:59. Vzala me docela s usmevem. Nechapala sice, co po ni chci, ale plnila moje prani bez reptani. Kdyz jsem ji rekl, ze mi nevadi, ze budu vypadat jak... chapave rekla: "Blb, myslite?" Rychle jsem jeste dodal, ze at se neboji, ze nereknu, ze me strihala ona. A je to. Prekvapilo me, ze pani kadernice nechtela plnou částku za pansky strih (je mozne, ze jsem se choval jak děcko), pry: "ale, za takove strihani...". Podekoval jsem, popral paradni vikend a nashle. Hrozne jsem se na te zidlicce pod silonovym proti vlasum potil. Odparoval se ze me vcerejsi chlast. Tricko jsem mel na sobe cele nalepene, kdyz jsem utikal (aby me nikdo nezahledl) nazpatek.

stredecni patos

20. února 2008 v 23:19 | erje
Utikam pred tim, co me uz davno dohnalo.

z kapes

20. února 2008 v 18:28 | erje |  oblečky


Uz dlouho nosim v kapse bundy slozeny papir. Nic duleziteho. Ta bunda je cerna. Stara asi 4 sezony. Z kapsy kalhot jsem vytahl poznamky na tento tyden. Moc toho neni. Ale jeste si tam pripisu, ze dedovi mam vypalit cd Trovesi/ Coscia. Jo, taky je tam napsane, ze 27.3. bude zajimavy vecer. V Atlantiku bude film mojeho byvaleho spoluhrace, velkeho umelce Toma. Film se jmenuje Návrat do Červeného města. A soucasne bude v Parniku koncert nejakych frantiku. Takze 27.3.!


anderson rules

20. února 2008 v 15:41 | erje
Tedka jsem se dodival na nekolikaty film od Wes Anderson (bracha Pamely). Ja ty filmy proste žeru. Ro mi nalil vino a ja mam jeste porad hlavu v dlanich z asi trinactiminutoveho prologu The Darjeeling Limited Hotel Chevalier. Je to zle. Jak moc zle? Hodne. Chjo. Chjo.

lezel jsem

19. února 2008 v 18:55 | erje
Lezel jsem tyden doma. Listoval jsem knizkama. Cetl jsem casopisy. Cely predminuly patek jsem venoval prezidentskym volbam. Dal bych sem obrazek, ale nevim jaky. Vim, vlastne. Detail sulinka. Ale radsi ne. Treba priste. Uvidime. Taky me napadlo, kdyz jsem tak lezel doma a semtam si pustil telku, ze pan V. Klaus vypada jak pan J. Zmožek. A naopak. Takze se ptam: Videli jsme je nekdy pohromade? Nebo je to zase dalsi podfuk, ktery na nas nekdo usil? Jedno ale vim jiste. Do minuleho tydne jsem platil vstupne vetsinou jen na kulturni akce. A jednou jsem se byl mrknout na Beky hrajici hazenou. Kdyz jsem videl Pju plavat, tak to bylo zadara. Takze tedy platim jen za kulturu. A minuly tyden jsem platil vstupne i k doktorce. Jako jo, platil jsem uz i predtim, byl tady o tom jeden papirek, ale teprve tento tyden mi to doslo. Vzdyt jsem lezel a premyslel o vsem. Ovsem. Platil jsem u doktorky a musim rict, ze kdyz jdu 2x k doktorce tak je to jak jedno kino pri Prokjet 100. Nebo kapelka v Parniku. No a rikam rovnou, doktorka nic moc. Na nic nehrala. Takze koncert to nebyl. Kdyby film, tak rezije kulhala. Dialogy sustily papirem (to mam snad od Baldýnského). Takova nijaka scena. Jakoze i malo hercu vlastne. No, priste radsi do kina. Nebo si to stahnu z netu. Nebo na muziku. Lezel jsem doma a premyslel.

z kina

19. února 2008 v 17:41 | erje

emaily

19. února 2008 v 15:42 | erje
Byl jsem chvili nemocny a na vsech trech emailovych sluzbach se mi nashromazdilo asi 30 nebo 40 emailu. Cetl jsem je a na nektere i reagoval. Zapomnel jsem kvuli tomu zalit caj proti kasli. Zapomnel jsem jit na zachod. Hruza.
Mezi temi emaily, na ktere musim reagovat, je jeden z blog.cz se soutezi. Takze soutezim. Jo, minule jsem vyplnil anketu pro predplaceny casopis a vyhral jsem knizky za talirek. Jsem zvedavy, jestli to ted taky vyberu. Cha chaa.
Chteji vedet, proc bloguju. Tak jo: 1. Je to dobrodruzstvi. 2. Vzrusuje me to. Protoze je to svym zpusobem tvurčí zalezitost. 3. Predvadim se. Kontrolovane a jen tak, jak chci. Nebo jaky bych chtel byt.

cisnic

11. února 2008 v 8:24 | erje
Az budu velka, tak chci byt cisnice. Budu dřepět v nejake restauraci nebo kavarne a budu nechavat viset na sve zastere oci zakazniku. Az budu velka, abych ty oci unesla. Ted bych je usekla. Az budu velka. Tesim se na vas. Zatim pa.

doblak

10. února 2008 v 8:08 | erje
Takto bych si predstavoval, ze leti zvyraznovac do nebe. Za hlasite reprodukovane hudby Led Zeppelin. Tvare vsech obraceny k nebi. Slzy a kapesniky a male deti, ktere to nezajima. Hukot, kdyz obloha praska pronikajicim zvyraznovacem do jejiho bileho nitra, je nepopsatelny. A navic ti zepelíni k tomu. No proste parada.
Poznamka: je to zvyraznovac na ekologicky pohon - tedy nijaky pohon.

vsichni jsou stejni

9. února 2008 v 14:29 | erje
Vsichni jsou stejni. Dyt jo, taky to rikam. Vzdycky mam problem urcit, ktery je ktery. Fakt, vsichni jsou stejni. Potom si daji tricko a kalhoty a neco treba i na hlavu a ja si rikam, vypadaji podobne, ale stejne jsou vsichni stejni. A pak nevim, koho zdravit. A koho ne. Kdyz jsou vsichni stejni.

nokia 3110

8. února 2008 v 10:20 | erje
V ramci postupneho zaclenovani papirkoveho.blogu.cz do sirsi skupiny blogu o technologiich, nejakych kompech a ruznych dalsich vecech, co se daji ke kompu pripojit, nebo vypadaji jak placicky a jsou to kompy, nebo o telefonech co hrajou a foti (a taky hodinky Jamese Bonda), vam tady zverejnuji prvni ze serie racenznich prispevku, tykajicich se techniky vseobecne.
Jedna se o mobilni telefon znacky nokia. Nejsem si jisty jestli prave 3110. Je akorat tak do ruky. Je boží. Ma okynko, na kterem jdou vitet smsky a taky kdyz vam nekdo vola. Je modry. Nazev nokia vznikl v jiznim Finsku, kde pan zalozil celuozku (wood pulp mill) u reky Nokianvirta. Ten přístroj je asi 4 roky stary. Delal se ve vice barvach, ale myslim, ze na nasem trhu byla pouze tato barevna varianta. Videl jsem ho jeste v cerne, bile (asi) a ruzove. Z funkci bych snad mohl vyzdvihnout to, ze ma budik. Taky se tam da zapsat poznamka, ktera pak v urcitou (vami nastavenou) dobu pipa. Pro me dulezitou funkci je taky polozka menu zvana kalkulačka. Fakt husta. Predmet recenze ma barevny display. Jako to okynko. Tam se da dat treba tapeta. A jde tam taky videt kolik jeste zbyva baterky a jaky je signal. A ted zapory - minuska. Zacinaji se mu osoupavat tlacitka. Nema takovy ten svitici mec ze Star Wars. Nejde tam pustit muzika. Treba ted si davam nejaky klezmer a nemuzu si to pustit z tohoto mobilu. A nejde na nem fotit. Coz povazuju za nejvetsi prusvih. A taky zavidim tem, kdo si takovy foun koupi ted, bo uz tam je fotak s megapixelama. Protoze bych si urcite neco nekdy chtel vyfotit. Treba holku v nacpanem vlaku na chodbicce. Nebo psika skotaciciho na trave pred barakem. Nebo nablite na zemi na zachode. Treba. Nevim, jestli to, kolik vazi, je klad nebo zapor. Jo, ted jsem si vzpomnel. Nevyhodou tohoto pristroje je, ze na nej nepise propiska. Takze nejde pouzit jako papirek. A to je tedy zaver. Tak snad me hoši vezmou mezi sebe, az uvidi papirkovou recenzi. Priste bych to videl na nejakou inteligentni vec do kuchyne. Treba.

zemanek

7. února 2008 v 7:11 | erje
Tak jsem asi vypadal, kdyz jsem se dozvedel, ze jedna pani vykoupila poslednich pet lahvi naseho oblibeneho rýňáku od zemánka...

porady a schuze

6. února 2008 v 14:10 | erje
Do sekce Obrazky na papire jsem umistil vybor z papiru poznamek z porad za posledni asi 2 nebo 3 roky. Porady jsou vetsinou zajimave az jimave. Malokdy se mi chce spat. Vetsinou tam byvam v takovem rezimu asi jako kdyz jedu v tramvajce do centra. Jo, tak nejak. Jen v tramvajce neni k dispozici kafe v termokonvici.

k cemu to vede

5. února 2008 v 23:46 | erje
Uz driv mi bylo vytykano, ze kreslim jenom ženské. Ano, je to pravda. Jenze ne stoprocentni. Kreslim i chlapy. Normalka. Fakt. Kdyz je mi nejhur. (a nekdy o tom ani nevim) Takze je to porad dokola...:
Poslouchej, kreslis jenom zenske. Tyvole, cotoje? To je ...
Myslis šulek? No. Jasne, kdyz porad kreslim ty zenske. Visjak.
No, jo. Ale, tak jo. No.
poznámka: Vsechna fakta v tomto rozhovoru, jakoze slova, postavy, misto deje a druh alkoholu (tedy i tento rozhovor) jsou fikce.