Rohlíkový blog: na Blog.cz

Vcera jsme videli (nekdo ne celou) inscenaci Dalskabaty h. v. aneb zapomenuty cert ve Slovackem divadle. Byla to chvilemi sranda, ale cosi mi to pripominalo, ten dej mi pripadal povedomy. Ale ted nedokazu presne rict.

Je potreba si dat pozor na zapomenuteho certa a v pripade setkani se k nemu slusne chovat, tak jako ke vsem lidem.

Uz podruhe jsem tento tyden zaspal. V dobe, kdy uz bezne sedim v kanclu, jsem vencil psa. S rozepnutym zipem na dzinsach. A v cepici, protoze dnes byl na teplomeru +1 stupěn.

Jo, jeste jsem chtel zminit zminku o tom, ze erje je i na tom twitteru.

Predevcirem v krabici privezli prvnich par dilu skladacky. Po dlouhem premlouvani Tomas nakonec souhlasil a trochu zapozoval.

Nevim, na co jsem myslel, kdyz jsem se dnes v 7 rano v aute pustil přes koleje, kdyz blikaly cervene. Trochu me to vydesilo. A myslim, ze meho pracovnika na miste spolujezdce taky.

Polil me podivny pocit, ze musim mit dlouhou desku na koleckach. Nutne. Pustil jsem se do toho, zacal jsem to studovat a divat se, ale zatim zadny extra vysledek. Krome toho, ze mi to, receno obrazne, neda spat. Jsem zvedavy, co mimo ochlazeni prinesou pristi dny.

Je jednoduche rikat, ze ve Zl neni co delat, nejsou tu kapely, vystavy a koncerty a dobre a levne kaficka a ... a ze je Zl tezistem a magnetem metlokapel z osmdesatek v CR. Jakoze magnet, ze se sedivi, ale ocvokovani hairmetlalisti prilepuji na tu telocvicnu na Cepkove. Ja to rikam. A velmi si myslim, ze je to pravda.

Takze kdyz hraje pan nekde z USA, ktery dostal Grammy v USA, v Boo na Svazich, tak musim jit. A sel jsem a nelituju. Lituju, ze jsem nebyl minule na toho pana se saxofonem z jizni Afriky. Pan vcera - hrac na klavesky se zvukem Hammond - vypadal jak frantik na vinici, mel jmeno jak frantik a hral levou neco jineho nez pravou. K sobe mel syna od trumpetisty Laca a kytaristu. Bavil jsem se moc, protoze zasvingovali jak pojdme a i trochu funky v teto sestave rozbalili, takove mekke funky v sede na barzidli. Potkal jsem radu znamych a znamych tvari. Stalo to stovku. Ale nebyl tam pan K. se studenty. Mozna proto, ze se to konalo v zakourenem prostredi sidlistni hospody, byt s vyzdobou jak v reditelstvi zoo (kde vlastne normalne roste bambus?), kde by bylo pro nezletile jednouche dostat se do primeho kontaktu s alkoholem. Sam jsem se tam do kontaktu s alkoholem dostal. A i s cca 9 tabakovymi vyrobky.

No, krylo se to samozrejme s jinou akci, ktere jsem se chtel zucastnit - rockovou pipou RB na Kovarne, tam jsem se jen zastavil, ale bylo to jakesi unyle, plno rodinne vyhlizejicich chlapku ziralo na sprusle tech stolku tam, pripadne s bojovne vztycenou hlavou kroutili usima, jestli hrajou tu jejich. Nase mimi zaclo hekat, sbalili jsme se a cao. Leska Funusku jsem si nakonec zahrat nenechal.

Domu jsme se vratil po 12, vzal jsem Tomase ven a ten se mi vykadil v krizovatce - jako asi symbolicky. Ceho je to symbol?

Mel jsem male ocicka, valil jsem to domu. V Napajedlich se mi zaclo neco zdat. To uz bylo relativne blizko od baraku. Videl jsem AC. Na otocku jsem byl v Brne. Dobre to dopadlo. Dalsi z hracu, o kterem jsem si myslel, ze treba nikdy neuvidim l/z ive. Ale nejsem uplne v poradku, na stul v praci jsem si takto k praci vytahl zapalovac.

Postavil bych si stanek u bazenu. Z tycek a hadru. A prodal bych denne par parku v rohliku. Daval bych si zalezet.

Boli me hlava ze vcerejsi kombinace na oslave. Nevim, jak ostatnim, ale mne neni hej.

Dokoncil jsem pred chvili dalsi kreditku. Ve slozce akryl je tam k ukazce.

Jaro mlátí

paprskama slunce

do kolejnice.

Pupeny praskají.

Je jaro!

Je teplo a světlo.